![]() |
---|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
PÁLAVA
Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 3. 1976 na území o rozloze 83 km² zahrnujícím hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem.
Není v české republice mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou a nevšední krajinou jako Pálava s jejími bělostnými skalami, jarními mozaikami rozkvetlých stepí, vinohrady na sluncem ozářených stráních, teplomilnou doubravu Milovického lesa a se zbytkem podpálavských luhů s letitými duby na břehu slepého ramene Dyje. Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Právě v této oblasti se objevili i první zemědělci, naopak ve středověku patřil zase Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina.Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava, vyhlášená v roce 1976, je harmonicky utvářenou krajinou s charakteristickým reliéfem s dominantou Pavlovských vrchů, významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů a s dochovanými památkami historického osídlení. Nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny, v nichž jsou dvě obory pro chov zvěře. V nivě řeky Dyje se střídají lužní lesy s loukami a jinými mokřadními nebo vodními společenstvy. Jednou z posledních lokalit slanomilné vegetace je Slanisko u Nesytu v jižní části CHKO. Zbývající část území CHKO tvoří zemědělsky využívaná krajina s převahou vinic a jednotlivá sídla s výsadním postavením historického města Mikulova. V roce 1986, tedy 10 let po vyhlášení chráněné krajinné oblasti, byla dekretem UNESCO Programu člověk a biosféra vyhlášena Biosférická rezervace (BR) Pálava a byla tak uznána jako součást mezinárodní sítě biosférických rezervací. Tato síť chráněných ukázek světových ekosystémů je určena k zachování přírody a vědeckému výzkumu pro potřebu lidstva a umožňuje přijmout směrodatná rozhodnutí proti negativním vlivům člověka na toto přírodní prostředí. V roce 2003 byly završeny snahy o rozšíření území biosférické rezervace o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku, a vznikla tak podstatně většíBiosférická rezervace Dolní Morava.Mezinárodní (Ramsarská) konvence o ochraně mokřadů zasahuje územím NPR Křivé jezero i do CHKO Pálava Mokřadem dolního Podyjí, který se nachází v místě původního souvislého komplexu lužních biotopů podél řeky Dyje a Moravy, nově začleným do triletrálniho mezinárodního mokřadního území na pomezí Čeké republiky, Slovenska a Rakouska. Nejnovější aktivitou je naplňování povinností v souvislosti se soustavou Natura 2000, kdy Správa CHKO Pálava zabezpečuje péči o Evropsky významné lokality (EVL) a Ptačí oblasti (PO) nacházející se na území CHKO Pálava a s vazbou na NPR nebo NPP i mimo CHKO.
text:
Jeśli w towarzystwie ktoś zada pytanie, gdzie w Republice Czeskiej rodzą się najlepsze wina, na pewno nie popełnisz błędu, gdy odpowiesz, że wina najlepszej jakości dojrzewają na słonecznych zboczach morawskiej Pálavy. Co do tego zgadza się zresztą większość koneserów i specjalistów. Nie można się temu dziwić, ponieważtutejsza kraina od niepamiętnych czasów oferuje idealne warunki do uprawy winorośli. Pálava jest najcieplejszym i najbardziej suchym obszarem w Republice Czeskiej, a winiarzom powodzi się tu podobno już od II wieku naszej ery.O początkach winiarstwa pod wzgórzami Pálavy do dziś są opowiadane legendy. Niektóre twierdzą, że pierwszymi tutejszymi winiarzami byli rzymscy legioniści w czasach, w których aż tu sięgały granice Rzeszy Rzymskiej. O Celtach, którzy osiedlili się w pálavskiej nizinie wiemy, że chętnie pili wino i ochoczo handlowali z Rzymianami, ale pierwsze piśmienne wzmianki pochodzą z kronik napisanych dopiero z VIII i IX wieku. Doczytamy się w nich, że ówcześni władcy zdawali sobie sprawę z tego, jakie skarby dojrzewają na tutejszym słońcu.Każdy, kto chce podróżować w czasie w poszukiwaniu opowieści o morawskim winie i bogatej historii tutejszego regionu, powinien rozpocząć wędrówkę odwiedzając jego odwieczne centrum – zabytkowy Mikulov. W piwnicach mikulovskiego zamku znajduje się rozległa wystawa i wiele pamiątek dawnych czasów, z których największa jest olbrzymia beczka na wino z XVII wieku. Jednak prawdziwe przeżycia czekają za bramami Mikulova. Po teoretycznym wstępie warto wsiąść na rower i wyruszyć z miasta w podróż na południe.Jedna z wielu tras rowerowych prowadzi przez malowniczą krainę, która w 1986 roku została ogłoszona rezerwatem biosfery UNESCO i chroni na swoim obszarze okazy najcenniejszych światowych ekosystemów. Po drodze okrążysz kilka romantycznych ruin – Sierocy Zamek, kaplicę św. Antoniego i Dziewczęcy Gród. Pod tym ostatnim polecamy zrobić sobie małe odbicie. Panorama rozciągająca się z Dziewczęcego Grodu w kierunku zbiorników Nowomłyńskich, na pewno jest warta tej odrobiny wysiłku i kilku metrów jazdy pod górkę. W dole widać jak na dłoni rozległą nizinę oraz cel trasy – miejscowość Pavlov a nieopodal Dolní Věstonice, słynne znalezisko pamiątek z czasów łowców mamutów. Pozostały odcinek trasy dowioski winiarskiej Pavlov wiedzie pomiędzy winnicami i zaprowadzi cię do jej centrum. Zwiedzanie warto rozpocząć spacerem po wiosce, której historia jest udokumentowana już od XI wieku. Warto zwrócić uwagę na tradycyjne dworki wiejskie z barokowymi frontonami z XVIIII wieku, barokowy kościół św. Barbary i malowniczy barokowy cmentarz pod Děvínem.
tekst: